Filmy a seriály vykreslují bitvy trošku divoce...člověk by si až řekl, že tehdy byli lidé prostě jiného těsta. Beze strachu, přehnaně agresivní...vězte, že tomu tak úplně nebylo. Hudba: bensound.com
Jako velký fanda středověku, mám strašnou radost z tohodle typu videa, který poukáže jak moc chytřejší dřív lidí bývali, narozdíl od vyobrazení ve mědiích
@zdenekzvonicek9495
Жыл бұрын
Fanda středověku sice nejsem, ale myslím si, že lidé té doby byly více ušlechtilejší, zdravější a nepochybně měli větší schopnost přežit (což je v jiným slovem znamená inteligence). Média mi vadí čím dál tím více. Neustále něco zesměšňují nebo podkopávají.
@pohodaveget
Жыл бұрын
@@zdenekzvonicek9495 Ludia boli rovnako inteligentni, ako ty, alebo ja, akurat nemali moderne znalosti.
@zdenekzvonicek9495
Жыл бұрын
@@pohodaveget Nexistuje rovnost v inteligenci. Dokonce ani sám jedinec není na stále stejné urovni inteligence. Co je to moderní znalost?
@DajaSlovakia421
Жыл бұрын
@zdenekzvonicek9495 - aby tvoje tvrdenie bolo pravdive musi fungovať aj obratene. Volne povedane, ak boli stredoveky ludia inteligentnejsi, tak dnesni ludia musia byt zdegenerovanejsi. Co je ocividni bullshit, respektive taketo tvrdenie je zalozene na predstavach a emociach.
@pohodaveget
Жыл бұрын
@@DajaSlovakia421 To ze sme zdegenerovanejsi, nemusi byt daleko od pravdy...prirodzeny vyber v dnesnej dobe uz neni ziadny...deevolucia v priamom prenose.
@maximjedlicka2759
Жыл бұрын
I přes to že jsem věděl že bitvy probíhaly, mě video bavilo. Díky že dáváš "osvětu" lidem, kteří jsou v těchto věcech tupí jak poleno. Budu rád když budeš pokračovat ve své tvorbě
@dadasorf8997
Жыл бұрын
Pěkné video. Upozorněno na několik typických mýtů z bitev. Přesto se řečené nedá úplně zobecnit. Velký vliv na průběh bitev má období, v kterých probíhaly. Vyhýbání se otevřeným bitvám je typická teorie středověkých válečníků. Tehdejší doba považovala otevřené střety za příliš riskantní na rozdíl od starověku, kde docházelo k otevřeným střetům častěji. Pravda sice o účinnost zbroje, ale v mnohých bitvách nebyla většina vojáků plně vyzbrojena a jen nejelitnější družiny byly vybaveny tím nejlepším, co mohla daná doba nabídnout. Dobré pointy o tom, že k většině ztrát docházelo při úprku a rovněž ten o proslovech. Přestože řada filmů se dost odchyluje od reality dají se najít i dobré příklady (Henry V nebo seriál Řím mají v tomhle ohledu spoustu dobrých momentů). Ještě bych upozornil na to, že přestože bojové strany nebývaly hlupáci a samozřejmě uplatňovaly taktiku v některých konkrétních bitvách došlo k ohromným chybám jedné ze stran. Ne vždy byl velitel dobrý válečník (nebo nedal těm dobrým ze své strany slovo) a mnohdy se jednalo o opravdu hloupé vedení boje (např. bitva u Kresčaku ze strany Francouzů a jejich spojenců). Co se týče rozpoznávání spolubojovníků tak nejednou došlo k skutečné záměně mezi stejnými jednotkami např. Cassius Longinus v sérii bojů před hlavní bitvou u Phillipi spáchal sebevraždu, když byl zatlačen a mylně se domníval, že si pro něj jdou jednotky nepřítele - jednalo se však o jeho spojence. Byla to bitva římské občanské války, takže všichni používali podobnou výzbroj).
@hi_story2982
Жыл бұрын
Jasně, přesto že nemám rád generalizace, tohle video je vlastně jedna velká generalizace...Souhlasím, že se to nedá zobecnit.
@tomasnemec4075
Жыл бұрын
Doufal jsem že tu v souvislosti s ne vždy dobrou taktikou zmíní Kresčak, a jsem příjemně překvapen
@dunoisjean2382
Жыл бұрын
@dadasorf8997: Naprosto s vámi souhlasím! Video pěkné, ale skutečně příliš zobecňuje a míchá různá historická období - tu si bere něco z antiky, tu ze středověku, tu z novověku. Za nejkřiklavějí příklad považuji to srovnávání jízdy, kdy se ve videu hovoří obecně o těžké jízdě, ale přitom mezi feudální rytířskou jízdou a jízdními oddíly řimských legií je nebetyčný rozdíl. A přesně jak píšete, mnohdy se opravdu jednalo o hloupé vedení boje - kromě vámi zmiňovanéo Kresčaku bych z pohledu Francouzů přidal ještě Azincourt.
@badaxebadaxe2248
Жыл бұрын
Kresčak, tedy Cresy je krásná ukázka, že brnění se prostřelit dalo. Právě tam vyhrála pěchota s dlouhými luky nad obrněnci. Ti zasažení a sražení pak byli dobíjeni dlouhými noži Welšských lučištníků, na což si Francouzi stěžovali, protože byli zvyklí že pokud to šlo, byli zajati a vykoupeni. Angličané tohle ale neřešili a zajatce moc nebrali. Ostatně druhá strana je, že se sice píše o desítkách tisíc mužů na každé straně, jenže u Crésy bylo Angličanů asi 8 -10 tisíc maximálně spíše méně a Francouzů asi 15 000. Tehdejší kroniky uvádí čísla mnohem vyšší u Francouzů asi 60 000. Počty ve většině bitev byly mnohem nižší. Ono tehdy ani nešlo podobné obrovské vojsko uživit. A snaha uhýbat byla běžná třeba u Valdštejna :-) který mnoho bitev vyhrál vlastně bez výstřelu. Ostatně krom dlouhých luků zbroj prostřelila hladce i kuše a v dobách křížových výprav kdy se nepoužívala tolik plátová zbroj, i kompozitní asijský luk.
@davidprada7209
10 ай бұрын
Přesně. Ono se třeba rytířské vosjko ani nějak moc takticky řídit nedalo. Jedna strana zaútočila (viz. tebou zmiňovaní Francouzi u Kresčaku) a druhá se začala bránit a jedna strana to prostě nevyužila. Vlastně jedinou druhou fází středověké bitvy byl útěk a pronásledování, ale jehnom na krátkou vzdálenost. Boj trval několik hodin a lidé (a především koně) byli vyčerpaní na to, aby se za někým honili. Starověk a středověk moc porovnávat nejde. Středověká bitva byla velká pranice, Římané měli dokonale secvičené a strukturované jednotky, které byly ve vrcholné fázi schopny provádět taktické pohyby včetně klamavých ústupů a zaujímání nových pozic. Příkladem je třeba bitva u Zamy, kde Scipio st. díky dobře vysvičeným vojákům mohl provést onene manévr proti Hannibalovým slonům.
@davidprada7209
10 ай бұрын
Perfektní a přesné, i když trochu obecně pojaté. Skvěle je středověké válčení třeba vysv+ětleno ve Vojenských dějinách Československa, kde jsou podobné nesmysly zejména z hllywoodských filmů velmi časté. Když si třeba vezmete vrcholný středověk, tak taktickou jednotku jízdy tvořilo tzv. kopí tvořené jedním "obrněným" rytířem a jeho osmi až deseti pomocníky, kteří už zdaleka tak obrnění nebyli. Takže když třeba někdo napíše, že v bitvě (celkem malé střetnutí) bojovalo dva tisíce rytířů proti čtyřem stovkám husitů, stahujícím se z Plzně a mířícím na Tábor, je to, mírně řečeno, nepřesné. V žádném případě nekritizuji třeba podání bitvy ve Vávrově filmu, ale těch skutečných rytířů bylo v obou houfech tak osmdesát v každém jednotce, která dorazila. Zbytek tvořili jezdci s nejrůznější škálou lehčího vybavení (drátěné košile jenom na ramenou, různé kožené a prošívané kabáty a přilby bez hledí - vynikající byl onen kloubouk), kteří měli rytíře chránit ze stran, vysadit ho na koně (ono vysazování pomocí kladky je polovýmysl, který fungoval tak leda v pozdějších dobách), i vlastní rytíři mohli sesednout a bojovat pěšky, na koně zpět jim pomohli jejich panoši a jízdní střelci. Na druhou stranu to střetnutí v době středověku bylo jakýsi obrovský turnaj, ve kterém pěchota nehrála prakticky žádnou roli. Později měl pěší voják šanci v komplikovaném terénu (kopce, svahy, ale i třeba bažiny - viz. bitva u Courtai), ale musel už být trénovaný - ve skutečnosti jádro husitkých vojsk tvořili přslušníci městských "milicí", tedy svobodní členové cechů, kteří měli už určitý výcvik. Okovaný cep nebyl výrazem zapojení sedláků, ale fakt, že právě rána cepem byla to, co rytíře (jak je ve videu uvedeno) vyřadilo z boje, aniž by mu zbroj prorazilo a způsobilo mu krvavé zranění. Dlouho jsem nechápal, jak probíhal útok obrněných rytířů a ostatních poloobrněných jezdců na vozovou hradbu. Posádka na voze nebyla totiž ozbrojena jen oněmi cepy a kosami. Proti jednomu, nebo dvěma jezdci, který byl schopen zaútočit na jeden vůz (délka tak pět šest metrů) stálo deset osob, z nichž několik mělo hák, kterým srazili dlouhé kopí dolů tak, aby se zastavilo o bočnici vozu. Následovala sprška ran na kopí, které bylo zlomeno, jezdci ho museli pustit, přičemž s mečem proti stejně vysoko stojícím pěšákům, chráněným do pasu bočnicí vozů neměli moc velkou šanci. A navíc oni střelci, kteří by v poli neměli šanci proti rozjetým jezdcům (zejména střelci z kuší a prvních ručních planých zbraní) mohli za vozem v klidu nabíjet a střílet zblízka. Jakmile se husitské vojsko vycvičilo, byl tým na voze dobře sehraný a nelze vyloučit, že během střetnutí se muži z jedné osádky na voze podle fáze útoku střídali. Výhodou vozové hradby byl fakt, že byla schopná odolat rytířskému vojsku i prakticky na rovině. Stačilo provádět na středověké poměry důkladný daleký průzkum a mít čas na sformování obranného postavení. Švýcaři po vzniku Staré Konfederace bojovali bez vozů, zato v komlikovaném terénu, kde se útok jízdy prakticky nedal využít. První slavná švycarská bitva u Morgartenu proběhla tak, že habsburské vojsko táhlo po břehu jezera v dlouhé koloně a jeho čelo bylo zastaveno barikádou, ale v tom samém okamžiku začali ostatní kantonální bojovníci hazet na kolonu kamení a klády a odstřelovat je z luků (nebo kuší, dodnes se třeba neví, z čeho střílel třeba Vilém Tell...) a teprve ve chvíli, kdy se kolona sloužící k přesunu rozpadla, byla dostatečně vyděšená, tak konfederování seběhli dolů a začali směs, rytířů, jezdů, pěšáků i sloužícíh bezophledně masakrovat. Hlavně sekyrami, halapartnu vynalezli později. Podle odhadů, ale nejvíc habsburských vojáků se utopilu v jezeře, kam prchali v děsu. Rytíře bojující proti Konfederaci šokovalo, že byli nemilosrdně pobíjeni, zatímco v "rytířské" bitvě by byli zajati za účelem výkupného. Tady ale narazili na lidové vojsko a mětské milice. Klasické střetnutí rytířských vojsk vrcholilo tak v tom 13. století, typické byly bitvy Přemysla Otakara II. u Kressenbrunu a na Moravském poli. Jakmile došlo k rozvoji měst, vstoupili do "hry" ozbrojení měšťané a začátek stoleté války znamenal soumrak klasického středověkého válčení...
@7H710s
Жыл бұрын
Hrozně cením tu práci se zdrojováním každé použité scénky.
@panicflambac5322
Жыл бұрын
Tušil jsem že střemhlavé útoky a mísení vojáků obou znepřátelených stran mezi sebe je nerealistické ale nikdy jsem netušil že to bude až takové, za to děkuji.
@JohnyRicPic
Жыл бұрын
Pěkně zpracované video, nicméně musím nesouhlasit s tvrzením, že se kroužková košile nedá prostřelit šípem. Pokud se nemýlím, některé typy hrotů šípů byly uzpůsobeny právě na tento typ brnění s tím, že špice byla tenká a dlouhá tak, aby prošla jak kroužkem tak gambesonem pod košilí. :)
@viliamcunderlik8032
Жыл бұрын
To iste aj platova zbroj sa dala prestrelit sipom
@badaxebadaxe2248
Жыл бұрын
Anglické dlouhé luky to Francouzům předvedly že neprůstřelnost zbroje je pověra :-) Ostatně kuše to zvládaly běžně a kroužková zbroj na východě křižákům také mnohdy nepomohla, když se srazili s musulmany. Prostřelit se samozřejmě dá. Stejně i proseknout. Je to jistě ochrana, ale nic absolutního.
@jh1007
11 ай бұрын
Je to asi ako s tankami... závisí od kvality a hrúbky panciera a priebojnosti projektylu na druhej strane....
@davidprada7209
10 ай бұрын
Ale v různých těch dokumentech ukazují, že to opravdu tak snadno nešlo...ale koně to odnesli v případě těch dlouhých luků snadno.
@vodniczech
Жыл бұрын
Super video, zajímám se o historii a natáčení válečných filmů. Určitě v tom pokračuj
@blackwolfricco631
Жыл бұрын
Super náučné video nech ta žehná všemohúci Boh i náš všetkých i celý svet v mene JEŽIŠA KRISTA nášho Spasiteľa a Pána Amen ❤️🙏❤️
@Michal112
Жыл бұрын
Super osvětlení. Díky
@hochy99
Жыл бұрын
Hodně dobré video. Narazil jsem na tebe náhodným přehráváním a ve většině souhlasím. Boj v dnešních filmech je nereálný, ale upoutá nejvíce z celého filmu. Filmy, kde je boj reálnější zase tolik netahají průměrného diváka, ale ti, kteří se zajímají o historii si je zamilují.
@vratislavotakar9467
11 ай бұрын
Úžasně je vysvětleno a na pravou míru uvedeno spousta klamů a mýtů, kterým se dodnes věří. Určitě by mnoho účastníků historických bitev řeklo, že to všechno bylo přece trochu jinak, avšak jistě je Váš popis blíže pravdě, než Hollywood.
@notanormalguy9687
Жыл бұрын
Skvělé video a zpracování. Pokračuj v tom co tě baví!
@frantiseknovak4484
Жыл бұрын
Při útěku nemusíš nutně běhat rychleji než nepřítel. Stačí když běžíš rychleji, než bývalí spolubojovníci a nějakou dobu ti to vydrží. B) kroužková zbroj se probodnout dá. Ale musíš se oporavdu slušně snažit, náhodný a slabý zásah patrně neprojde. A co se týká prostřelení, tak z pistole blbě, to mělo velkou ráži, ale hrot šípu umí projít, pokud rupne zasažený kroužek. A šipka z kuše dovede prorazit plátovou. Ale opět, je to o místě zásahu a úhlu a štěstí. A v praxi měl lučistník velmi omezenou zásobu šípů a stejně nemohl střílet, když už se rubali, pač by střílel i do svých. A o spolehlivosti či nespolehlivosti bambitek a mušket snad netřeba psát a rychlost střelby byla také řekněme nic moc.
@jakubkonecny7369
Жыл бұрын
Záleží hodně na kvalitě zbroje. Opravdu kvalitní plátovou zbroj, kterou si mohlo dovolit tak asi 1% šlechty, nešlo prostřelit jakoukoliv ruční palnou zbraní.
@frantiseknovak4484
Жыл бұрын
@@jakubkonecny7369 Takovou měl král, vévoda a možná vévodův nejlepší bojovník a tím to haslo ne?
@jakubkonecny7369
Жыл бұрын
@@frantiseknovak4484 V podstatě jo :) Cena takové zbroje byla astronomická a dovolit si ji mohl jen někdo, kdo byl vážně nechutně bohatý. A mnohdy ji ani ti, kdo si ji mohli dovolit, neměli. Problém s celoplátovou zbrojí je, že musí perfektně sedět, aby fungovala jak má. Což značně ztěžuje předání zbroje svému potomkovi.
@frantiseknovak4484
Жыл бұрын
@@jakubkonecny7369 Plus je to těžké jak kráva. Člověka to nepotěší, a koně dost rychle vyčerpá. A když se bitva nepovede, má vojevůdce ve výrazně viditelném a odlišném brnění na vyčerpaném koni dost problém.
@MrTeragon
Жыл бұрын
@@frantiseknovak4484 v Kezmarku maju polsky husarsky kyrys so stopou po gulke. Ta vsak nepresla brnenim. A to uz je skor novovek.
@samuelcernik6760
Жыл бұрын
Oceňuji kontent. Určitě v tom pokračuj!
@Matyst125
Жыл бұрын
Moc pěkné videjko jsem rádd že ho někdo natočil.I když já sám jsem většinu vědel tak to bylo fajn
@czrzt7734
Жыл бұрын
Hodně zajímavé video! Dozvěděl jsem se mnoho nového.
@bernardlapcik7908
Жыл бұрын
Velmi jednoduše řečeno pěkné video
@opokol4496
Жыл бұрын
Wow. Jsem překvapen kvalitou videa. Určitě pokračuj ve tvorbě!!
@tyrannicalgod6064
Жыл бұрын
Moje oblíbená bitevní scéna je ze statečné srdce a miluji bitvy.
@tyrannicalgod6064
Жыл бұрын
Předem vzkazuji kdo má k tomu opačný názor tak mi to nepište
@petrmilota6398
Жыл бұрын
tohle video jsem si moc uzil, skvela prace, diky
@spotlightdex8714
Жыл бұрын
Paráda ! Těším se na další video :) . Akorát přidat na hlasitosti hlasu, kdyby to šlo
@hi_story2982
Жыл бұрын
Děkuju za feedback, zlepším to!
@generallz
Жыл бұрын
Výborně!
@matejprochazka1251
Ай бұрын
Konečně to někdo řekl nahlas:D
@wolfcren8895
Жыл бұрын
Hodně dobrý 🗡 díky za video
@tomrusher6289
Жыл бұрын
hrozně moc podceněný youtube kanál určitě pokračuj v tom co děláš lidi kteří dělají kontent jako ty kterých se najde fakt ale fakt opravdu málo tady české scéně jenom prospěje
@notanormalguy9687
Жыл бұрын
souhlas
@luboskavale9312
Жыл бұрын
Jen bych chtěl podotknout že kroužkové brnění se dalo proseknout a rytíři (což de takto byla jen jízda) se trumfovali v počtech useklych údů i prez tuto ochranu
@prochazkarudolf
Жыл бұрын
zbraněmi té doby? dost bych pochyboval, že se jim dařilo.
@davidprada7209
10 ай бұрын
Taky se mi to zdá divné...
@smrdutejboban1451
Жыл бұрын
Jsem rád že jsem narazil na tvůj kanál, možná by si se mohl podívat na bitvy ve Wargamingu (třeba deskovka Age od Sigmar)😅.
@matejprochazka1251
Ай бұрын
Jen bych ještě podotkl, že například válka Hanibala proti Římu byla i podle dochovaných záznamů velmi krvavá a padlo v ní na desetitisíce lidí právě v bitvách.
@fifo8644
Жыл бұрын
Ahoj super video chcem sa spýtať ako sa bojovalo o hrady alebo sa o ne nebojovalo?
@olafcatten
Жыл бұрын
Cool video. Mas dobry content. Doporucuju koupit nejaky mikrak nasel jsem i do 1500,- a neni to hell. To je to jedine co bych tomu vytknul. Diky ;-)
@danielilencik4904
Жыл бұрын
Skvele video taketo porovnania by mohli byt aj na ine temy
@zomikcz1437
Жыл бұрын
kroužkova zbroj se dala proseknout ale těžkýmy zbraněmy třeba dvouručnímy sekeramy mečem se pak te meně kvalitni dali lehce probodnout některe šíby dokazali i prostřelit lehce většinou šípy s těžkou hlavici, platěna zborj se dala probodnout kopi ale jen při vivinuti velké sily třeba když bodunul za jizdy jezdec jinak platěna zbroj se zda jako lepši než kroužková ale ale kroužková zborj nemá takovou ochranu ale když šlo o hrubou silu tak jste to měli rychleji za sebou v platěny zbroji se hlavně umiralo tak že vas proste umlatili hrubou silou a to bylo extremě bolestive a brutalni samozřejne platěna zbroj se dala probodnou i mečem ale jen skulinkami třeba u krku a nebo na rukou a td na což byli tehdejší vojáci i trenovani ale i tak vetšinou do vas mlatili tak dlouho dokud jste proste nepadli jen vedlejší omlouvám se za chyby v textu jsem dizlektik a dizgrafik taky nejsem žádny historik ale o toto období se velmi zajímám a hlavně právě o ty bitvi jinak fajn video
@kyslikcz8160
Жыл бұрын
Super video, naprosto souhlasím. Klíčem k vítězství, nebo porážce na bitevním poli bylo po staletí udržení formace, kdo si formaci udržel déle, vyhrál.
@karolvarga9340
Жыл бұрын
Záleží od okolnosti a terénu. Napríklad divoké germanske kmene rozprášili celú rímsku légiu v teutoburgskom lese postupnými nečakanými výpadmi a nepomohli im ani udržiavané formácie. A takisto k ich porážke prispeli aj dažde.. čiže ťažký terén.
@Ivan7172
Жыл бұрын
Super video!
@jendektomas
11 ай бұрын
Ktoré historické filmy sú najrealistickejšie pri zobrazení bojov?
@jakubmatlovic2376
Жыл бұрын
Ahoj, super video, ale mohl by jsi uvést příklad filmů, kde byla dobře zpracovaná bitva?
@hi_story2982
Жыл бұрын
Ahoj, moc hezky je zpracovaná třeba Bitva u Gaugamel ve filmu Alexander z roku 2004. Ačkoliv celkově film příliš nevynikl, samotná bitva je parádní. Poměrně hezky je zpracovaná i jedna bitva v seriálu The Last Kingdom (Poslední Království) z roku 2015, bohužel už nevím, ve kterém díle to přesně bylo. Z posledních filmů, které jsem viděl stojí za zmínku The King (2019) a Outlaw King (2018) - nejsou dokonalé, jsou ale mnohem lepší než jiné filmy ze středověku.
@shiftysBoy
Жыл бұрын
Krasne video
@agrobalaz45
Жыл бұрын
Tak zaskoc do antickeho rima napr do galie potom mozes neco noveho natocit :)
@moze-theonlyone
Жыл бұрын
Čiže kreslený a prvé hrané filmy Asterix a Obelix boli presnejšie , než to, čo sa hrá na vojnové filmy :D ale ten posledný som videl včera a presne tam bol tento štýl ,,boja" čo som skoro až pustil slzičku :D fujky, kde sú tie časy keď galovia bubnovali na ,,korytnačku" 🤣
@davidprada7209
10 ай бұрын
Jeden můj kamarád tvrdil, že římské vojsko bylo jako policejní těžkooděnci, co bojovali s davem. Něco na tom bude...
@moze-theonlyone
10 ай бұрын
@@davidprada7209 to vlastne všetky profesionálne armády tej doby, ale to prirovnanie sa mi páči
@xerxesCZ
Жыл бұрын
Konecne poradny video. Diky.
@jirisedlacek4828
Жыл бұрын
Rozumné😊
@jozefsoltys2480
Жыл бұрын
rád by som si pozrel film, kde by bol natočený realistický boj. ako možno by nemal veľa fanúšikov, ale svoj fans by si našiel.
@davidprada7209
10 ай бұрын
Viděl jsme anglický dokument, kde mezi ty realistické řadili Vávrovu bitvu u Sudoměře a bitvu na Vítkově...stačí třeba sledovat, kolik je mezi těmi jezdci skutečně plně obrněných rytířů. Jinak docela dobře podané bitevní scény z poněkud pozdější doby jsou třeba ve filmu Cromwell, co zrovna dneska šel na ČT2.
@cheasbugg9225
Жыл бұрын
Nevim jestli je to historicky přesné ale zápalné šípy se též používali k splašení koňů u lehké jízdy nebo celkově na lehkou jízdu
@gregon_sk8640
Жыл бұрын
Alebo aj na zápalenie taktických cieľov napríklad slamenej strechy
@cheasbugg9225
Жыл бұрын
Nebo ještě na lehkou pěchotu oděnou v hadrech
@gregon_sk8640
Жыл бұрын
@@cheasbugg9225 na arabov super
@klakerovic
Жыл бұрын
👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍
@viktorjurajka2162
Жыл бұрын
Super video, zaujimali by ma aj sposoby boja v v 18/19 storoci
@danielmana6885
Жыл бұрын
Kdysi jsem četl rozhovor s nějakým anglickým historikem a ten mimo jiné prohlásil že ze všech filmových bitev ( těch většich holiwoodských) se mu asi nejvíce realistická zdá obléhaní Jerusaléma v Králostvím nebeském
@tomasko.javorsky2789
Жыл бұрын
dobre video
@Komotau4691
Жыл бұрын
Dobře ironické zhodnocení a i zajímavý fakta. Jen ovšem nějak nesouhlasím s vypalováním vesnic v každém období. To bylo hlavně ve středověku. Ve starověku byli vesnice spíše opevněný hradiště a myslím si,že většina bitev byla mimo ně. Hrozili tam zbytečný ztráty.
@tomasbickos2715
Жыл бұрын
Máloktorá dedina bola opevnená a v stredoveku tvorilo dediny niekedy len pár viacgeneračných domov s hospodárskymi budovami.
@Komotau4691
Жыл бұрын
@@tomasbickos2715 No ono to nezáleží asi na kmeni. Některý keltský kmeny je opevňovali kamenama,některý moc ne. Slovani to skoro nedělali a u Germánů byla zvykem palisáda.
@007tz6
Жыл бұрын
kroužkovou zbroj nebylo možné proseknout? z čeho vycházíte?
@martinmakovsky7839
Жыл бұрын
A jaký ty velmi realistický filmy vlastně jsou? Existují?
@PetrZednik
Жыл бұрын
Pokud se v boji bez stejnokrojů, uniforem, erbů nemohly strany rozeznat, řvali jednotlivci bitevní heslo, někde jsem četl, že Češi často používali "Praha"
@davidprada7209
10 ай бұрын
A nebo měli třeba kus větve na přilbě, nebo nějaký stejnobarevný hadr.
@C.I.A-
Жыл бұрын
Rád bych podotkl že i narazení ve velké rychlosti do neřítele se používalo třeba v klínové formaci
@danrafael6890
Жыл бұрын
Velmi hezké, informativní a historicky přesné video. Kromě teda, to se omlouvám, těch blábolů o těžké jízdě. Těžká jízda byla až někdy do 16. století (v některých armádách i déle) hlavní hybnou silou středověkých bojových polí. Argumenty typu, že by sesedly protože protivníci mají kopí nebo je pro jízdu špatný terén, jsou docela scestné. V tenhle moment by k bitvě prostě nedošlo, nebo by se vymyslela jiná řešení, ale určitě by rytíři ze svých koní nesesedli. Těžká jízda byla jednoduše alfa a omega každé armády a chcete ji použít za každou cenu (mluvím zejména o západní/střední Evropě, kde se velká část filmových bitev odehrává). Také trochu v souvislosti s jízdou přehodnocujete efektivitu dřevcových zbraní. Dlouhé píky, které měly reálně možnost útok jízdy zastavit, se začínají používat až od konce 15. století. V tom období se už moc filmových bitev neodehrává. Já se omlouvám za toto hrubé faktografické doplnění, video je jinak moc povedené a těším se na další :)
@miguelcervantesy4015
Жыл бұрын
Platilo to většinou, ale ne vždycky. Pokud měl král dostatečnou autoritu a inovativní myšlení, mohl nařídit rytířům, aby sesedly z koní ve specifických podmínkách jako bahnité bojiště. Angličtí rytíři. Kresčak a Azincourt.
@davidprada7209
10 ай бұрын
Máš pravdu, těch případů bylo víc, třeba u Courtai (bitva zlatých ostruh...)@@miguelcervantesy4015
@D3S4Tn1k
Жыл бұрын
Fakt super video.. nechápu že máš tak málo odběratelů přitom dobrá kvalita aji obsah
@markolepsie2007
Жыл бұрын
Vzhledem k tomu, že jdeš napříč několika tisíciletími, těžko si z toho odnést více, než že to reálně bylo často jiné než ve filmech...
@dunoisjean2382
Жыл бұрын
Ano, tohle bych také videu vytknul. Sice dává zobecňující komentář o tom, co bylo či nebylo v bitvě běžné, ale přitom skáče napříč tisíciletími a nebere v potaz zásadní odlišnosti
@michaldoubek4686
Жыл бұрын
Měl jsem za to, že zápalné šípy sloužili k zpřesnění střelby - aby viděli, kam šípy dopadly. Nebo se pletu?
@jakbrez
Жыл бұрын
Protože se bojovalo za dne, tak nebylo třeba zápalných šípů.
@panfox93
Жыл бұрын
víc studiì filmových klišé 🙏
@tomasfrank8188
Жыл бұрын
Taky jsem se nad tím zamýšlel, jak jsou nerealisticky natočené historické filmy. O nalíčených herečkách nemluvě ....
@666Segal
Жыл бұрын
Jasně, tak jako ve filmech středověká bitva nevypadala. Tvrdit ale paušálně, že v průřezu, podle použitých záběrů, od Alexandra Velikého až po husitské války, se bojovalo stejně, tedy "pomalu se blížící řady štítů" je nebetyčná blbost. Že těžká jízda se jako elitní válečníci nechávala stranou, je další. Většinu vrcholného středověku tvořila hlavní údernou sílu právě těžká kavalerie. Souvisí to i se systémem "verbování". každý rytíř, který je tam sám za sebe, protože má povinnost přijít na pomoc lennímu pánu velí svému oddílu (kopí), složenému ze všech typů vojska od těžké jízdy po lučištníky.
@jakubjary9052
Жыл бұрын
nemáš pravdu
@666Segal
Жыл бұрын
@@jakubjary9052 A dál? Argument? Zdroj pro tvrzení?
@davidprada7209
10 ай бұрын
Co je podle tebe středověká bitva? Jsou to stejně tak boje s Vikingy, jako třeba střetnutí mezi Švýcary a jejich nepřáteli od 13. století a nebo jenom ono 13. století, které bylo zlatou érou tzv. rytířských bitev. Už konec 14. století přinesl začátek konce dominance tzv. rytířského vojska, jak si ho představuješ ty. Od 15. století už vládla na bojišti pěchota. Rytíř v kombinované zbroji - plátová se zbytky kroužkové je typická pro 14. a 15. století byl jeden z cca osmi až deseti jezdců. Tvořil se svými pomocníky tzv. kopí a velikost houfce se udávala v počtu kopí. V řadě případů se ale nedala ta kavalerie, jak píšeš použít k onomu zdrcujícímu úderu. Zejména z důvodu terénu, v horách, na územích s podmáčeným terénem. A ne vždy ten úder byl účinný. Vezmi si třeba boje s Mongoly a od 14. století s Turky, i když i ti měli cosi jako těžkou jízdu (sipáhiové). A že v hustiském období rytíři sesedli, je jednoznačně prokázaný fakt (Sudoměř i třeba Lipany) a o začátku stoleté války není potřeba se bavit.
@holextv5595
Жыл бұрын
Myslím že nejvíce k realitě co můžete zažít je reenactment nebo total war mod 1212ad kde se jednotky k sobě přibližují dokud se střetnou kopiníci a ostatní jednotky musíte systematicky ovládat aby vám vyšla vaše taktika., Také mě zajímá jak mohli vyhrát bitvy strany které neměli zbroje vůbec či velmi chudé, jako například Slované vs Frankové ? Kde je známo že Slované měli nejspíše jen košile štíty a krátké kopí, bylo to snad taktikou ? Či dobrou obranou ? Protože je výroba vlastní zbroje či jeho vlastnění je potvrzena až od velké Moravy.
@hans5964
Жыл бұрын
Ne každý Frank měl zbroj a jejich velmoži s sebou určitě měli i pěší hotovost beze zbrojí. Navíc Slované prokazatelně stahovali zbroj ze zabitých nepřátelských válečníků.
@Komotau4691
Жыл бұрын
Když se teda odchýlím od tématu,tak můj názor je ten,že těch lidí byla pestrá směs a nebyli to jenom Slovani. Aspoň teda při tehdejších invazích Franků. Rádi tenhle mýtus šířej historici,k rozšíření národní hrdosti,ale je to přehnaná blbost. Mezi osídlenci byli určitě Avaři,Keltové,Germáni a možná i některý potomci Římanů,takže i ta zbroj mohla být všelijaká. Slovani dokonce přebírali taktiku Avarů,takže asi útočili i z koňů a v malých skupinách.
@hans5964
Жыл бұрын
@@Komotau4691 No jasně, to je dost možný. Ty etnika se spolu normálně mísily a probíhal čilý obchod, ne jen války. Taky mě štve, když se historie doby temna nebo ranného středověku vypráví jakoby ty národy spolu snad ani nekomunikovali a žili odděleně. A taky je tendence často říkat, že jsme všechno přejali od Franků, potažmo od Byzantinců, ale ti to zase přejali od Římanů, ti od Řeků atd. Takže historie je prostě složitá, nejednoznačná a hlavně - nádherně pestrá, když se do ní člověk ponoří.
@Komotau4691
Жыл бұрын
@@hans5964 Lidi maj rádi akci a násilí,takže jeden proti druhému je zajímavější pohled pro někoho :D Karel Veliký je vůbec vzorem trojúhelníkařů,který dneska seděj na univerzitách jako sjednotitel a budovatel křesťanské Evropy,takže všechno z jeho říše je vlastně fajn. Co na tom,že dal na uhel spálit tak 40% území dnešního Německa kvůli pohanské víře a takovejch 25 tady,o tom se už moc nemluví. Byzantici sem dost svojí kultury chtěli nacpat,dělali si totiž nárok na území a několik vládců jim sloužilo. No nebýt internetu a určitých knih,člověk by z oficiálních školských zařízení pochytil jen to,co se někomu hodí. Jinak souhlasím,nic není černobílé a nad historií můžeme uvažovat.
@holextv5595
Жыл бұрын
Etnické složení bylo různé, ale neexistovalo že když byl například German tak měl germánskou zbroj, všichni byli asimilováni, takže nám zbývá spíše avarská taktika, popřípadě jejich lamelová zbroj, což můžeme vidět na archeologii, ale ve většině hrobu válečníků či bojištích byli nalezene jen žebrové přilby či avarské zdobení než zbroj či zbraně, asi bych se přiklonil že Slované prostě vzali zbroje z pobitých nepřátel jako zbytky germánských kmenů či franské zbroje, a avarské.
@dechtickymiro
Жыл бұрын
Film Katsrina velka zo Zeta Jones.historicky film z 18 storocia a ked katarina sa dohaduje niekde v lese o odstraneni muza , tak za chrbtom jej jazdia auta .😁😁😁
@zdenekzvonicek9495
Жыл бұрын
Teď to neberte osobně, ale podívejte se na svůj projev. Což pak úpadek jazyka není jedním z důkazů. Mícháte cizí slova do svého rodného jazyka. Pokud tím chcete však vyjádřit větší důraz nebo zajímavost vašeho tvrzení, slovem bullshit ohromíte pouze vybranou skupinu lidí, která vám je podobná, ale většinu to zanechá chladnou. Myslíte si, že jste zajímavější, když takto mluvíte. Inu vaše vůle. Slovanské jazyky jsou jedni z nejstarších na světě. I v čestině máme mnoho nesmyslů, které jsme přijali ze své vůle. A abych byl více přesný a průkaznější ve svém tvrzení, dám například slovo perník. Víte, co tímto slovem člověk vyjadřuje?
@danielparizek3373
Жыл бұрын
A jak pak probíhaly takový bitvy jako Hanibal v Cartagu? Ta frajeřina se slony atd... Nám to učitelka vysvětlovala docela movie stylem
@stanadesilesie3227
Жыл бұрын
Sloni ve starověku sloužili spíš jako psychologický faktor. Mnoho vojevůdců ze severní Afriky nebo blízkého východu a atd. používali slony k vyděšení nepřátel. Jak psal Ján Ján, taktika byla taková, že vycvičené slony poslali proti nepřátelské pěchotě, a doufali, že ji rozbíjí, naruší a následně toho využije jejich pěchota. Když se ptáš na Hanibala, tak jeho nasazování slonů je ve školách hodně přeceňováno. Jakmile armáda přešla Alpy, mnoho slonů cestou umřelo, a do severní Itálie jich dorazil jen zlomek. Stejně je to i s pěchotou. Jsou údaje, že přechod zahájilo až 80 vojáků, a ukončilo ho jen okolo 30-40 tisíc. V prvních bitvách s Římany sloni nějaký efekt měli, ale ne moc velký. To, že Hanibal zpočátku vyhrál tři velké bitvy je spíš zásluhou jeho geniálního taktického myšlení. Jakmile začal prohrávat, a Římané se dostali do severní Afriky v čele se Scipionem Africanem, tak ten své muže na slony vycvičil. Jakmile byli útočící sloni dosti blízko, tak se Římané rozestoupili, a nechali slony vběhnout do mezer, a začali do nich bodat. Jakmile byla zvířata zraněná a vyděšená, logicky se otočila zpět a začala dělat neplechu ve vlastních řadách. Toť určitě příklady. Dá se říct, že od dob Hanibala se ve vojenství začalo spíše ustupovat od nasazování slonů. Co se týče taktiky Hanibala v bitvách proti Římanům, to je na dlooouhé povídání. Snad nebude vadit delší komentář. 😁
@dantekane3850
Жыл бұрын
zajímavé, ale ve všem pravdu nemáš :) Doporučuji román Lučištník od Bernarda Cornwella, kde je to pěkně popsané.
@filipsamohyl9371
Жыл бұрын
Velmi dobré video. Trochu bych přidal na hlasitosti mluveného projevu v pozdějších videjích už jsi lépe slyšet. Osobně bych zde dal nějaký příklad bitvy i více bitev a popsal dle dobovích pramenů pramenů jak bitva probíhala a co je i postatné jak třeba dlouho a jaké byli stráty. Něco v tomto podání kzitem.info/news/bejne/pWifuI2Pf4x_Z4o nebo www.youtube.com/@BazBattles nebo kzitem.info/news/bejne/xqec36KIpqpejG0 . A já osobně bych uvítal odkazy na zdoje z nichž jsi vycházel. Jelikož hádám, že sis ty informace nevycucal z prstu.
@hi_story2982
Жыл бұрын
Děkuju za feedback, vymýšlím systém, jak informace ozdrojovat, v příštích videích už to snad se zdroji bude.
@filipsamohyl9371
Жыл бұрын
@@hi_story2982 Možnost je to dělat jak se to dělá ve vědeckých článcích buď v hranaté závorce číslo př. [1] či přímá citace zdoje a násvědně do popisku vložit všechny odkazy nebo to dát do nějakého dokumentu a ten pak vložit do popisku či zdoje připnout do komentáře.
@SuperRAPIT
Жыл бұрын
Dá se říct, že část faktu mohu potvrdit díky hře Europa Universalis IV, například jako Bitvy trvající dny nebo kontrolovaný ústup z boje. A jako je na prd, když už konečně vyhráváte a mezitím stačí přijít k nepříteli další vojska jeho spojenců. A nebo vlastně i Kindom Come, například hořící šípy, které sloužili pouze k zapálení nepřítele
@patrikfilipi969
Жыл бұрын
super video ,ale takhle to nefungovalo úplně všude , co takhle Galové , Germani a Anglické kmeny (Anglosasové) to byl prosty lid co neměl úplně moc taktik na bojišti neříkám že neměl úplně ale o proti řimu to byli sedláci a takhle na bojišti operovali , u nich byla největší zbran brutalita, zastrašení a sebeodhalování , taktika naběhnout a prorazit přední linii to bylo co dělali , skoro celá armáda neměla zbroj jen holá kůže ,bojové barvy a kopí popř... meč, logicky by ani nedávalo smysl pochodovat až k nepřítely který tě odstřeluje luky a pily z dálky, než by si dopochodoval k nepříteli tak už by ti nikdo nezbyl tudíš jediná možná taktika bylo běžet přes bojiště dostatečně rychle aby tě netrefily aby si snížil ztráty ....
@davidprada7209
10 ай бұрын
Doporučuji fil Alfréd Veliký, ten patří k těm, kde jsou ty boje podány docela realisticky a to včetně relativně malého počtu lidí...
@prochazkarudolf
Жыл бұрын
krásně rozebrané bitvy (průběh, oblečení, zdraně) řeší zde kzitem.info/news/bejne/tqaEuqqQgX6lmHY
@michalnovak7448
Жыл бұрын
Řekni mi jedno. Jsi Čech, děláš videa pro Čechy, proč tolik černých?
@Senkys57
Жыл бұрын
Zasloužíš si odběr 😅
@Daniel-xv3nw
Жыл бұрын
takze bitvy v totalwar jsou realistictejsi nez jsem si myslel
@JeromeCZ
Жыл бұрын
Tleskám.
@mirapakulinek
Жыл бұрын
Jsem zklamaný že můj 30x pra děda nevraždil jak naprogramovaný stroj
@Komotau4691
Жыл бұрын
:DDD
@Konecny908
Жыл бұрын
Jak jsi mluvil o těch ztrátách, že když armáda z 2000 vojáků ztratí 200 vojáků, tak je to krvavé. Tak do těch ztrát patří pouze padlí vojáci, nebo i ranění vojáci, kteří budou bojeschopní až za měsíc?? To by mě moc zajímalo
@cheasbugg9225
Жыл бұрын
Do těch ztrát patří pouze vojáci kteří opustili svět ti kteří byli raněni byli odbvážení do nemocnic a tadytěch věcech a když mohli bojovat tak šli popřípadně zrénovali nováčky
@tomasbickos2715
Жыл бұрын
@@cheasbugg9225 nemocnice v stredoveku neexistovali, vlastní ranení boli ošetrovaní v poľných podmienkach a zovšeobecnene povedané, ranení nepriateľa ak sa nad nimi nezľutovali alebo ak neboli hodní výkupného, dorazili ich. V tej dobe ranení často umierali aj na zranenia, ktoré by sme dnes označili za ľahké kvôli infekciám, vzhľadom na zlé hygienické podmienky.
@jakubhorak9450
Жыл бұрын
Jsou to filmy, ukazují to co lidi chtějí vidět
@tomkus333
Жыл бұрын
To máte marný - tyhle režisérský idiotismy nikdy nevymřou. Jsou i vyjímky: doporučuji Falstaff (O.Welles) nebo Alexandr veliký aj.. Chybí mi tam akorát rozlišování stran šátky/hadry na pažích nebo zelenými snítkami někde viditelně. Dík. Tom
@karolvarga9340
Жыл бұрын
Odkiaľ viete ako prebiehali v skutočnosti boje? Máte stroj času a videli ste to na vlastné oči 😂? To sú len domnienky. Síce logické ale stále iba domnienky.
@hi_story2982
Жыл бұрын
Stroj času nemám ale existuji primární prameny (dobové zápisy, různé kroniky, malby, rytiny a vůbec design zbraní a brnění apod.) a z nich historici dokáží poměrně dobře určit, jak bitvy mohly probíhat. Něco se předpokládá, něco se ví s jistotou.
@davidprada7209
10 ай бұрын
Existuje vědní obor, zvaný historie a jeho dost významným podoborem je historie vojenství. A jeho dost moderní součástí je třeba i experimentální část - zkoumání výroby i užívání zbraní, stejně jako třeba logistické možnosti a navrch to ověřuje třeba i reanacting.
@eduardtutka
Жыл бұрын
ja si pamatuji když se byl mali a to na nove běžel film Tarzan nevím už jaka verze a muj přítel my povidel že je skutečny a ja že je debyl že mase podívat jak se filmy točí tedy na dokumet, a povidal však ta krev a všechno Filmy a video hry sou jeno Fantasy jina dimeze co ma i jine fizikalny zakony viz sci fi
@cyberkotlik
Жыл бұрын
Video plný omylů a nesmyslů - motat dohromady styly válečnictví z různých nejenže století, ale i epoch, může jen úplnej diletant
@frantam3846
Жыл бұрын
Pokud bylo třeba 20 bojových zástav a každá měla své lučištníky tak zapálené šípy pomáhaly určit vlastí střelbu na cíl.
Пікірлер: 148