Ceny Paměti národa získaly čtyři statečné osobnosti
Ve čtvrtek 17. listopadu 2011 se konalo druhé udílení Cen Paměti národa. Během slavnostního večera převzali ocenění čtyři osobnosti, které „ve svém životě prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova". Laureáti letošního roku jsou válečný veterán Imrich Gablech, řeholnice Anna Magdalena Schwarzová a bývalí političtí vězni Miluška Havlůjová a Luboš Jednorožec. Večer moderoval Marek Eben, kreativně jej vedl Jan Svěrák, režíroval Michael Čech a scénu navrhl Šimon Caban.
Cena Paměti národa je občanským oceněním, které uděluje neziskové sdružení POST BELLUM. To již více než 10 let zaznamenává vzpomínky pamětníků - válečných veteránů, bývalých vězňů koncentračních táborů, politických vězňů, disidentů, ale i komunistů a agentů StB. Skoro dva tisíce spolupracovníků sdružení vybíralo z tisíce výpovědí uložených na portálu www.pametnaroda.cz čtyři osobnosti, které svými činy a postoji prokázaly odvahu a odhodlání bránit hodnoty demokracie.
„Sdružení POST BELLUM už druhým rokem uděluje toto ocenění jako poděkování těm, kteří nám vyprávěli své životní příběhy. Lidé se na nás mohou i nadále obracet se svými vzpomínkami. Naším úkolem je jejich svědectví uchovávat, protože skrze vyprávění se předávají zkušenosti z jedné generace na druhou," uvedl ředitel sdružení POST BELLUM Mikuláš Kroupa. "Chtěl bych také poděkovat těm, kteří si myslí, že naše práce má smysl a kteří nám pomáhají. Jsme moc rádi, že jich jsou tisíce. V souvislosti s udílením cen, bych jmenoval alespoň Jana Svěráka, s kterým jsme večer připravili a také všem lidem z Klubu přátel Paměti národa, bez kterých bychom nemohli fungovat," doplnil ředitel.
Portréty oceněných přináší čtyři krátké filmy vytvořené unikátní technikou animovaného komiksu. Pod vedením Jana Svěráka vytvořili mladí výtvarníci a animátoři autorská díla, která po svém reflektují tematiku druhého a třetího odboje.
Až do USA putovalo ocenění Luboši Jednorožci, který se nemohl ze zdravotních důvodů večera účastnit. V sále byl přítomen alespoň přes skype. Luboš Jednorožec se narodil roku 1925 v Praze. Rodinnou kožedělnou dílnu komunisté zabavili, poté, co se Lubošův bratr podílel na organizaci studentského pochodu na Hrad a následně emigroval do Rakouska. Otec doma často pořádal posezení pro své sokolské přátele. Jednoho dne se u Jednorožců sešli čtyři údajní převaděči. Později se ukázalo, že dva z nich byli agenty StB. Skaut Luboš Jednorožec věděl, že jejich rodinná známá paní Švestková se pokouší utéct na západ. Za to že „věděl a nepověděl" dostal 10 let vězení v pracovních lágrech. Luboš miloval svou dívku Olinku, skauty a svobodu. Rozhodl se, že za každou cenu z věznice uteče. Prostříhal se přes ostnaté dráty, proplížil se kolem dozorců a devět měsíců se skrýval. S Olinkou se pokusili o útěk přes hranice, bohužel neúspěšně. Olinka dostala 4 roky, Luboš celkem 26 let. S Olinkou se naposledy viděl, když ho přišla do leopoldovské věznice navštívit. Rozloučili se s tím, že na něj nemá čekat a má žít normální život. Kdo mohl vědět, že Luboše propustí na amnestii už v roce 1960, rok po tomto setkání? Olinka už ale měla rodinu. I Luboš se oženil a v roce 1964 se znovu pokoušel se ženou emigrovat na Západ. Ani tento pokus se nezdařil. Z Jugoslávie byli vyhoštěni a v Praze je čekal soud. Luboš byl jako organizátor odsouzen na dva a půl roku nepodmíněně. Propuštěn byl v roce 1967. Během pražského jara 1968 Luboš viděl poslední příležitost k emigraci. Na fiktivní oznámení o smrti bratra dostal zpátky pas a ihned odjel s rodinou do Vídně. Tam na ně čekal bratr Ivan. Společně poté odjeli do USA, kde žijí dodnes.
www.pametnaroda... - cs_204
Негізгі бет Ceny Paměti národa: Luboš Jednorožec
Пікірлер: 1