Jemné proudění pozitivní energie, které je zachytitelné od prvního týdne roku 2024, slouží jako katapult - v každou volnou chvíli tě hodí do hor. Že mrzne? Nevadí. Však je zima! A mráz v zimě je jen důsledek globálního oteplování - proč se tedy nezajít do horských lesů ohřát….? Lednový sníh do Jizerek přivál El Nino a prdění vyhublých krav choulících se k sobě na zavátých pastvinách ohřálo atmosféru natolik, že baterie v kameře dramaticky ztratily na výdrži - škoda, že jsem se nepřiblížil k Bártlovce elektroautem. Dolů bych se s ním díky gravitaci ( pokud ji globalisté nezakážou ) nějak skulil a úseky cesty k domovu vedoucí do kopce ( těch je většina ) bych elektromobil dotlačil s rukama na zadním okénku, které snad má - díky Bohu - vyhřívání ( jež by mohla baterie utáhnout ).
Tak či tak, zcela bez jakéhokoliv vlivu lidského šílenství některých odlidštěnců, zněly a rezonovaly hory temným dunivým hukotem větru proplétajícího se mezi obnaženými větvemi buků, v blízkosti skal se ozývalo hvízdání větrných poryvů hrajících na ostrou žulovou píšťalu. V nezamrzlé části tůně Hájeného potoka jsem nechal umýt a dobít dva valounky lapisu lazuli z podhůří Himaláje, které nosívám v kapse z důvodu známých jenom mně. Mrtvolu zmrzlé švédské copaté holky ve žluté pláštěnce jsem štítivě překročil, snad ji někdo sebere s příchodem jara, než ji rozebere hmyz ( kterým nás hodlají následně krmit ).
Svah stoupající ke Korábu byl podmrzlý, na ledové krustě ležel čerstvý prašan. Dvojáky buků, do jejichž mezer mezi kmeny zatekl nedávný déšť a následně prudce zmrzl, vydávaly při komíhání ve větru praskavé zvuky. Šedé nebe, ojíněné poslední neopadané listy bukové mlaziny, klokot vody pod ledem - to vše dávalo horám tajuplně temnou atmosféru. Vyhoupnout se na zasněžený Koráb je jiná hra, než za tepla a sucha letních dní. Výhled z vrcholu, byť omezený sevřenou roklí, byl i přes všudypřítomné zimně chladné barvy hřejivý. Až při pohledu na největší vrcholovou knížku v Jizerkách mě napadlo, že bych se mohl podívat ještě do protisvahu na Plotnovou věž, kde jsem roky nebyl a v paměti mi utkvěla tamní vrcholovka naopak kolibřích rozměrů. Následoval tak klouzavý a krkolomný sestup ke korytu potoka a stejně radostný výstup protějším srázem. Večerní věž byla na solo nelezitelná, Plotnová se při opatrnosti a obezřetnosti vylézt dala. Od léta 2022 tu nikdo nebyl…. ( a já, vymrzlý a vyblblý mrazem, jsem si zapsal Horezdar 2024 s datem 15.11.2024, ačkoliv do listopadu je ještě daleko… ). Až tam někdo půjdete, jednu tu jedničku škrtněte, 15.1. 2024 je správné datum - ostatně čas je velmi relativní...
Při návratu k autu už valounky umyté ledovou vodou hřály v kapse a po nastartování se z rádia náhodou ozvala písnička, která se trefila k mým pocitům… ostatně, čím více plujete v proudu své přirozenosti, tím více náhod, co náhodami vůbec nejsou, zažíváte....
Негізгі бет JIZERSKÉ HORY Koráb a Plotnová věž fullHD
Пікірлер: 12