Jaro má tisíce tváří - jen je vnímat. Sami se přesvědčte. Ve hmotném světě jste vměstnáni do těla a omezeni časem….uvědomíte si to snadno: chtěli byste ( stejně jako s přicházejícím podzimem ) být všude. Stihnout rašení prvních buků podél jizerskohorských potoků, zelenání bříz a bzukot čmeláků ve vřesu mezi věžemi Skaláku, potěšit se pryskyřníky a fialkami nad bouřící Kamenicí. Nelze stihnout vše, ale svoje myšlenky tam můžete vyslat. Jaro je - na rozdíl od zmíněného hmotného světa - vibrace, impulz přírody k probuzení, zmrtvýchvstání stromů a květin, rozezpívání ptactva v rozvoněných lesích, klokotání vody v korytech potoků a řek. Jaro je esence, na kterou příroda reaguje a my se těmi projevy těšíme, čímž sami jaro prožíváme. Hmotně - při doteku ruky s prvními lístky stromů i nehmotně - radostí v srdci a vděkem.
Aktuální průřezové video jsem pojal jako poděkování jaru, životu, mým blízkým lidem i místům, proměnám lesů, příchodu takřka letních dnů překotně zrozených z chladu a mlhy i stejně prudkému návratu mrazu a sněhu do hor. Koho bude video bavit a věnuje mu svůj čas ( přičemž vřele doporučuji raději vyrazit do lesů sám ), bude moci spatřit některé z tváří jara roku 2024, jak jsem jej vnímal já, částečně sám, jindy s rodinou a přáteli.
Zavítáte k nepříliš navštěvované Šulikajdě ( té tanvaldské, nikoliv stejnojmenné zásadské ), kde Matouš projevil své srdce jizerskohorského quakera a odkud jsme sledovali západ slunce utopeného v saharském písku či co to bylo. Synové si půjčili kameru a vyšlápli si na kolech ze Zásady do Beran, aby si natočili oblíbený sjezd domů, velmi zkráceně jsem jim ho do videa vložil. S Kolíčkem jsme se sešli ve Skaláku, když už nám plán na víkend v Ostrově nevyšel….Maty marodil, pobyl ve špitále…později jsem již s oběma kluky prolézal břehy a balvany u peřejí Kamenice, kam jsme se vrátili o pár dní později s celou rodinou. Několikrát jsem prošel podél Smědé, s Lubošem se naše rodina potkala u Černého potoka. Nebyly ale všechny dny radostné - krom Matyho pobytu v nemocnici - se mi přímo před auto, aniž bych mohl cokoliv udělat, sneslo mládě samečka křivky. Sebral jsem jej ze silnice, bohužel mi ptáče dodýchalo v dlaních. Byl jsem z toho špatný několik dní. Místo rozpuku života našlo mým prostřednictvím smrt. Že by to bylo vyvažování za to, kolik zraněných ptáčků jsme zachránili a vypiplali? Chabá útěcha…život je zkrátka křehký, proto zaslouží úctu a co se našeho vlastního života týká, potom nejlépe jej uctíme vědomým prožíváním přítomnosti….a tak žijte vědomě…Tom Atom
Негізгі бет JIZERSKÉ HORY podoby jara fullHD
Пікірлер: 5