Sanskrit CBSE board class 10| Manika| chapter 1 | vangmayam taph|वाङ्मयं तपः|
Manika Class 10 Sanskrit (CBSE): • Manika Class 10 Sanskr...
Visarg sandhi-
• Visarg sandhi|Sanskrit...
Visarg sandhi - • Visarg sandhi|Sanskrit...
Sanskrit CBSE board class 10| Manika| chapter 1 | vangmayam taph|वाङ्मयं तपः
शारदा शारदाम्भोजवदना वदनाम्बुजे । सर्वदा सर्वदाऽस्माकं सन्निधिं सन्निधिं क्रियात् ॥ 1 ॥
1. शारद-अम्भोज-वदना सर्वदा शारदा अस्माकम् वदन-अम्बुजे सर्वदा सत् निधिम् सन्निधिम् क्रियात् ।
शारद-अम्भोज-वदना (having a face like a lotus flower of autumn)
सर्वदा शारदा (Saraswati, the goddess who provides everything)
Why Maa Saraswati is called the giver of all happiness ??
Because if we pray to Mother Saraswati with devotion, she provides us with everything we need to live life.
Like what ??
धर्म अर्थ काम मोक्ष ?
Now what are these ?
These are four pillar of our life.
धर्म means - spirituality (or we can say, the power to do what needs to be done for good)
अर्थ means - money, materialistic things.
काम - desire
मोक्ष -salvation (the state When our soul merges with the Supreme Being)
अस्माकम् (Our)
वदन-अम्बुजे (on a mouth like a lotus flower)
What is our mouth like?
Like a lotus flower.
Why?
Because Mother Saraswati resides there. We know that at some point in the day, Mother Saraswati resides in our mouth. Hence our mouths have been compared to lotus flowers.
"सत् निधिम्"
" सत्" means "being" like the state which was, which is, which will remain forever)
" निधिम्"
Now what does the "Nidhi" means ?
"Nidhi" means that treasury
" सन्निधिं क्रियात् " mean reside, stay
May Goddess Saraswati, with a face like the lotus flower blooming in the autumn season, always Mata Saraswati who provide all happiness, reside on our lotus-like mouth with the treasure of truthness.
अपूर्वः कोऽपि कोशोऽयं विद्यते तव भारति ! व्ययतो वृद्धिमायाति क्षयमायाति सञ्चयात् ।। 2 ।
2. भारति! तव अयम् कोशः कः अपि अपूर्वः विद्यते। व्ययतः वृद्धिम् आयाति सञ्चयात् च क्षयम् आयाति।
नास्ति विद्यासमं चक्षुः नास्ति सत्यसमं तपः । नास्ति रागसमं दुःखं नास्ति त्यागसमं सुखम् ॥ 3 ॥
3. विद्यासमम् चक्षुः न अस्ति, सत्यसमम् तपः न अस्ति। रागसमम् दुःखम् न अस्ति, त्यागसमम् सुखम् न अस्ति।
न तथा शीतलसलिलं न चन्दनरसो न शीतला छाया।
प्रह्लादयति च पुरुषं यथा मधुरभाषिणी वाणी ॥ 4 ॥
4. यथा मधुरभाषिणी वाणी पुरुषम् प्रह्लादयति तथा शीतल सलिलम् न, चन्दनरसः न, शीतला छाया च न (प्रह्लादयति)।
शुश्रूषा श्रवणं चैव ग्रहणं धारणं तथा। ऊहापोहार्थविज्ञानं तत्त्वज्ञानं च धीगुणाः ॥ 5 ॥
5. शुश्रूषा, श्रवणम् च एव, ग्रहणम् तथा धारणम्, ऊह अपोह अर्थविज्ञानम्, तत्त्वज्ञानम् च धीगुणाः (सन्ति)।
माधुर्यमक्षरव्यक्तिः पदच्छेदस्तु सुस्वरः । धैर्यं लयसमर्थं च षडेते पाठका गुणाः ॥ 6 ॥
6. माधुर्यम्, अक्षरव्यक्तिः, पदच्छेदः तु सुस्वरः धैर्यम् लयसमर्थम् च एते षट् पाठकाः गुणाः (सन्ति)।
आचार्यात्पादमादत्ते पादं शिष्यः स्वमेधया। कालेन पादमादत्ते पादं सब्रह्मचारिभिः ॥ 7 ॥
7. शिष्यः आचार्यात् पादम् आदत्ते। (शिष्यः) स्वमेधया पादम् (आदत्ते), (शिष्यः) कालेन पादम् आदत्ते, (शिष्यः)
सब्रह्मचारिभिः पादम् आदत्ते।
अनुद्वेगकरं वाक्यं सत्यं प्रियहितं च यत् । स्वाध्यायाभ्यसनं चैव वाङ्मयं तप उच्यते ॥ 8 ॥
8. यत् वाक्यम् अनुद्वेगकरम् सत्यम् प्रियहितम् च (तथा) स्वाध्याय अभ्यसनम् च एव वाङ्मयम् तपः उच्यते ।।
Негізгі бет Sanskrit CBSE board class 10| Manika| chapter 1 | vangmayam taph|वाङ्मयं तपः| NCERT
Пікірлер