Úvodní díl nás přenese k nitru Slavkovského lesa, kousek od obce Prameny, přímo na hadcový výchoz s třemi kamennými kříži na svém hřbetě. Národní přírodní památka Křížky a Upolínová louka. Lokalita širých výhledů s mystickou aurou a vzácnou květenou. Po boku zdejších rarit zde rostou také tradiční bylinky, jako například vřes, mateřídouška nebo svízel.
Byliny ve videu:
Svízel syřišťový
Najdeme ho růst na mezích, na suchých loukách, kolem cest. Vyhovují mu slunná stanoviště. Nať sbíráme v době květu seřezáváním. Sušíme ve stínu nebo na slunci. V lidové medicíně se používají i další druhy svízelů, hlavně svízel přítula, mají podobnou působnost. V 16. století se věřilo, že pití šťávy, vytlačené z byliny, lodyhy a semene, s vínem, odpírá jedu hadímu a ještěrčímu. Doporučovala se pálená voda, která vyčisťovala žloutenku. Spojitost s játry se prokázala i v moderní medicíně. Svízel je značně močopudný.
Vřes obecný
Vyhledává slunná a otevřená stanoviště. Roste na vřesovištích, pastvinách, písčinách a skalinách. Nať sbíráme v době květu (při začátku květu) seřezáváním. Sušíme co nejrychleji ve svazečcích na stinných místech. Má protizánětlivé, močopudné a dezinfekční účinky. Používá se k léčbě různých potíží, včetně zánětů, dýchacích potíží, močových potíží a dny.
Mateřídouška vejčitá
O mateřídoušce si přečteme už u Vergilia. V minulosti se totiž přidávala mateřídouška do jídla žencům, tedy mužům co kosili trávu a porosty, aby je ochránila před jedovatými živočichy. Také se mateřídouškou vykuřovaly místnosti a budovy, v kterých pak prý nezůstali žádní jedovatí hadi. Její užití je podobné jako u středomořského tymiánu. Jedná se o velice komplexní léčivou bylinu.
Je pro své protizánětlivé, uklidňující a antibakteriální účinky používána k léčbě zánětů, stresu, kašle, nachlazení, nespavosti, bolestí hlavy, zánětu dásní a ran.
Produkce: serafinbyliny.cz/
Scénář + průvodce + komentář: Tomáš Abrhám
Režie + kamera a střih: @multiplyproduction
Негізгі бет Slavkovský les a jeho byliny - Videoherbář Serafin 1. díl
Пікірлер: 4